Kam a proč odešli voliči ČSSD

Hlavní psychologický fígl kdysi dominantní populistické strany převzal a rozvinul Andrej Babiš. Je vůbec reálné, aby se socdem vrátili do hry?

Onehdy jsem na webu forum24 četl rozhovor s voličem (dnes již bývalým) Babišova hnutí ANO. Ten člověk se živí výrobou betonového zboží, jeho firma má roční obrat cca 10 mil. Kč, podniká dlouhodobě, takže lze asi říct, že musí mít přehled, co a jak, v práci i v životě. V roce 2013 volil Babiše, z důvodů, že od něj očekával poctivost a usilovnou práci pro blaho společnosti (moje slova, takový jsem si totiž odnesl dojem z jeho rozsáhlejších vyjádření). V průběhu následujícího času prohlédl a dnes již voličem ANO není. Svou volbu v předmětných parlamentních volbách dnes označuje jako nesprávnou, hlavní příčinu svého tehdejšího chybného jednání vidí v tom, že uvěřil slovům pana Babiše bez toho, aby si řádně prověřil osobu a minulé skutky mluvčího. Toto své pochybení v následujícím čase napravil, o minulosti pana Babiše si zjistil podrobnosti a pod vlivem těchto i novějších informací již jeho příznivcem není.

Uvedený příběh byl součástí kolekce podobných povídání, vystavěných v zásadě podle stejného mustru. Záblesk naděje poctivějších časů, jdu tedy za světlem, zřejmě správně, neboť jdou i jiní, a ono ejhle, vězíme najednou po krk v močálu černém. Ta série článků možná měla vzbudit dojem, že každý, kdo kdy volil a snad ještě volí Andreje Babiše a jeho politickou divizi, tak činí v omylu, tj. dosud neprohlédl. A na to přece existuje lék, poukazovat na Babišovy nepravosti, a pokud tak budeme činit usilovně a nepřetržitě, efekt se dostaví a voliči mu utečou.

Předmětná teorie o nápravě Babišových voličů osvětou ohledně jeho hříchů je moc pěkná, ale je zcela nesprávná. Tedy, možná někdo má zkušenosti, které by tomu nasvědčovaly; moje komunikace s voliči ANO mne vedou ke zcela jiným závěrům.

Jedna věc byla volit Babiše v roce 2013, jako shora uvedený podnikatel. Babiš tehdy operoval s volebním heslem „Všetkí kradnú“. Geniální nápad, každý si pod tím souslovím totiž mohl představit, co chtěl. Živnostníci a středně velcí podnikatelé si tak vzpomněli na Bakalu, Tykače, Krejčíře, nebožtíka Mrázka a tehdejší vládnoucí politickou garnituru…… nebo třeba také na svoje podnikatelské konkurenty. Důchodci a zaměstnanci si vedle Bakaly a politiků představovali zejména drobné a střední podnikatele.

V Sobotkově vládě si Babiš počínal strategicky naprosto perfektně. Dotlačil ČSSD ke splnění jejich dlouholetých slibů o registračních pokladnách a tím k převedení jejich 20 let trvajících rétorických cvičení namířených proti drobným podnikatelům do praxe. V dalších volbách se ukázalo, že EET byla pro malého českého člověka manou z nebes a Babišova hvězda mohla začít naplno zářit.

Před parlamentními volbami v roce 2017 jsem se byl v Brně podívat na předvolební stánek ČSSD. Chvíli jsem tam pobyl a vykládal si s lidmi, co se tam zastavovali na kus řeči. Byl jsem poměrně překvapen tím, že z hovoru všech těch příchozích jsem vyrozuměl, že v minulosti byli dlouhodobými voliči ČSSD, ale tato strana je zklamala tím, že musel přijít Babiš, aby se konečně zavedlo EET. Můj dojem z těchto bývalých voličů (vše to byli lidé na penzi ve věku nad 65 let) byl ten, že se na ten stánek přišli socanům vysmát a pomyslně tak ukončit etapu svého života, kdy volili někoho, kdo mnohokrát sliboval šlápnout podnikatelům na krk, ale svoje sliby nikdy dobrovolně nesplnil.

Samozřejmě, i mezi mými příbuznými v důchodovém věku je řada Babišových voličů. Ten rozhovor vypadal vždy stejně, zhruba takto: Všichni podnikatelé kradou, v 90. letech se všechno rozkradlo, kvůli tomu není na důchody, ten a ten si pořídil mercedes, děcka studují v zahraničí, jaké baráky si nastavěli, teď konečně to EET udělá pořádek. Dříve jsem volil(a) komunisty, ti jen slibovali a přitom jim šlo jen o funkce v parlamentu, teď volím Babiše, nekecá a maká, to je jiná třída, ještě všichni uvidíte.

Řeknete si, důchodci. Jak by na ně mohla platit moje argumentace o tom, že z podnikatelů, co se v 90. letech pokoušeli o úspěch, přežila do dneška jen hrstka. Že drtivá většina buď zkrachovala, zabila se v autě, upila se k smrti – anebo, když měli víc štěstí než rozumu, podnikání zavčas zanechali, vrátili se do státní správy a dnes si třeba užívají vnoučat. Ne, tyhle argumenty oni poslouchat nechtějí, jejich trauma z toho, že náhle se objevivšími majetkovými rozdíly byla pošlapána jejich lidská důstojnost, nelze nijak zahojit. Jen pan Babiš dělá něco pro to, aby ulevil jejich bolesti. Sice pozdě, ale přece - to je krédo těchto Babišových důchodců. Ovšem, nejen důchodců, protože stejnou argumentaci jsem slyšel od lidí, kterým je kolem 30 let. Na moje námitky, že holt když někdo podniká, tak za riziko krachu a spoustu práce se některým dostane i velkého úspěchu, namítají, že jsou to všechno zloději, oni že mají přehled, po příbuzných mají takových zlodějů spoustu, znají ty jejich metody.

Více zkušenostmi s Babišovými voliči už neposloužím, repertoár je vyčerpán – a myslím, že to není jen na mé straně. Babiš měl ve volbách v roce 2017 heslo „Změnu dokončíme“. Všichni si představili, že po EET pro hospody a obchody konečně dojde na ty zlodějské řemeslníky a nenasytné advokáty. Volební výsledek byl fenomenální. Ještě nedávno jsem si myslel, že Babišův repertoár nabídek pro důchodce se dokončením EET vyčerpá. Ne až tak, momentálně se bude řešit, že zlodějští OSVČ platí málo důchodové daně. To může být téma na další dva roky, ideálně to načasovat na předvolební období, a když se to dobře zabalí, může se to prezentovat jako zásadní penzijní reforma a Babiš bude zase za spasitele národa.

Tedy, abych už to zkrátil: ČSSD si tak dlouho hrála s třídní nenávistí lidí vůči podnikatelům, až přišel Babiš a toto jejich generální téma jaksepatří uchopil. ČSSD pořád jen slibovala zakročit proti živnostníkům, a přitom skutek utek. Zeman vyhrožoval, že bude vázat členské legitimace do kůže členů ODS, ale nikdy jsme od něj neviděli ani zápisníček. Přišel Babiš, a hle: nové koště dobře mete. Kontrolní hlášení, EET, a hnedle se můžou zvyšovat důchody. Takže co chcete dál řešit, nechme Babiše, ať ukáže co umí - jakože umí.

Voliči ČSSD (ale i KSČM) jsou tak nyní u Babiše, z důvodů shora uvedených. Tak jako tito lidé volili ČSSD v naději, že jim poskytne útěchu v jejich traumatu způsobenému nárůstem majetkové nerovnosti po roce 1989, tak se dnes drží Babiše. Jeho minulost jako podnikatele (násilná převzetí firem, krácení daní atd.) a současnost jako politika (závislost na dotacích, trestní stíhání, směšně slabý výkon funkce předsedy vlády) jeho voliče nikdy moc nezajímala a nezajímá a já si myslím, že ani zajímat nebude. Babiše by ohrozilo jen to, kdyby se mu podařilo vyhubit podnikatele, až do posledního kořene, protože pak už by neměl svým voličům co nabídnout a žít z minulé slávy příliš dlouho nelze. Vymýtit ty zlodějské podnikatele se samozřejmě nemůže podařit, takže to bude teprve velká hospodářská krize, která rozvrátí jeho postavení hegemona naší politické scény.

Tím se konečně vracím k otázce z perexu článku, zda je reálné, aby se ČSSD vrátila do hry (tj. jako mocná politická strana). Můj dojem je takový, že pokud bude Babiš při síle (tj. nezemře a současně se vyhne vazbě či jinému dlouhodobému omezení osobní svobody, a také, ó ano: podrží si famózního Marka Prchala), není šance, aby ČSSD získala své voliče zpět. Původní už rozhodně ne, vzhledem k jejich věku tito budou volit Babiše už doživotně. Jak získat nové, to je otázka, protože nosná socanská témata má Babiš a na nalezení nových moderních témat pro budoucí ČSSD tato strana aktuálně nemá ani personální kapacitu, ani odvahu.

Lavírování Jana Hamáčka, který se snaží udržet ve vládě ve stylu „každý den dobrý“, lze technicky zcela snadno porozumět. Struktura ČSSD byla v minulosti vystavěna přiměřeně tomu, aby korespondovala s personálními požadavky na adekvátní rozsah výkonu státní moci. O moc ČSSD přišla, ale personální kapacity zůstaly. Dokud se tyto kapacity daří alespoň nějak finančně sanovat z prostředků svěřených ministerstev, má smysl ve vládě zůstávat. Pokud by ČSSD ztratila i tyto zdroje, pak nebude jak platit profesionalizovanou stranickou strukturu a tato se zhroutí. ČSSD by pak nastoupila velmi problematickou cestu k převedení organizace strany na dobrovolnickou bázi, což může být konečná. Anebo cesta k novému začátku.