Pážete nemaje sám burcoval lid

8. 09. 2019 10:15:13
Časopis ECHO č. 36: Blížíme se podmínkám střední Asie, říká biolog Jan Pokorný. Cynicky dodávám: Tak je to správně, tak to má být!

Vždycky jsem si přál napsat článek, ve kterém bych nekompromisně objasnil, že deklasovaný malý vodní cyklus v české krajině není produktem globálního oteplování, ale probíhající desertifikace (jakože přeměna v poušť, tedy žádné zákusky). Mnohokrát jsem to promýšlel, vlastní vtipností se zalykal, ale vždycky si nakonec sedl na ruce - protože výsledek by zákonitě musel být křížencem mezi fanatismem a školometstvím.

V obdobném duchu se nese nadepsaný článek (nedám sem odkaz, je to v tištěném, jen si jej běžte koupit). Docent biologie Jan Pokorný píše o tom, že odlesnění vrcholových partií Šumavy akceleruje vysoušení přilehlých oblastí Čech a bezzásahové zóny přispěly k nákaze smrků kůrovcem i mimo masiv Šumavy. Přidání dalších 10 tis. hektarů do bezzásahu považuje za “šílenství”. V článku objasňuje klimaticko-meteorologické jevy, které stojí za fenoménem středoevropského deštného lesa (tenhle termín tam nezazní, ale o nic jiného se nejedná - rozsáhlé celky vzrostlého horského jehličnatého lesa si v našich podmínkách utvářejí vlastní mikroklima s plně funkčním malým vodním oběhem, dotovaným občasným přísunem srážek z Atlantiku).

Téma je v článku podávané s urputnou naléhavostí - jestliže jsem doposud považoval Václava Cílka (jiného takového kazatele kultu malého vodního cyklu) za poněkud otravného, tak Jan Pokorný jej v tomto článku překonává.

Samozřejmě, Cílek i Pokorný mají oba pravdu. Jenže, ta jejich pravda je úplně k ničemu. Onehdy jsem četl nějakou knihu prvně jmenovaného a ten v ní položil řečnickou otázku, načpak jsou takové holínky. No odpověď byla samozřejmě taková, že do pole se s tím chodilo, neboť dříve byla pole nacucaná vodou, zatímco dnes se dá po polích jezdit autem (a mnohdy o dost lépe než na přilehlé silnici - ale to by bylo na zcela jiný článek). Důvod nacucanosti byl jednoduchý - protože jediné dostupné hnojivo byla chlévská mrva, tak byla ornice nemeliorovaných polí plná organických zbytků v různém stadiu rozkladu a svojí konzistencí byla s trochou nadsázky blíže rašeliništi, nežli tomu, co na poli vidíme dnes. Důvod proměny je jasný - koňské síly už nedlí na slámě ve stájích, ale v motorech, kravský hnůj a prasečí kejda se vozí do bioplynky, a na poli se hnojí umělými hnojivy vyrobenými ze zemního plynu. A pod poli je velké technické dílo - odvodňovací soustava. Cílek dodává, že to vše je bohužel nezbytné, protože na poli potřebujeme pevnou půdu pod koly velkých traktorů a hlavně, obilnina je stepní rostlina. Tj. vláhy po vegetační dobu opravdu jen přiměřeně, a hlavně, žádnou vysokou spodní vodu.

Pan Pokorný by si tu knížku od Cílka měl také přečíst. Ve svém článku v časopise ECHO brojí proti velkým širým lánům, že se nad nimi přehřívá vzduch a vzestupné proudy strhávají vlhkost do vyšších vrstev atmosféry a větry jsou odnášeny z regionu pryč, často až nad oceán. Prezentuje to jako závadný stav. Jenže, když se podíváme na aktuální způsob hospodaření na polích (z krajiny se stala zemědělská fabrika obsluhovaná velkými stroji, a celý ten byznys má směšně malé nároky na pracovní sílu), je nanejvýš zřejmé, že vyprahlá step je nutností a není síly, která by to změnila. Jistě by šlo hospodařit na radikálně menších celcích, třetinu orné půdy obětovat na obnovné prvky (remízy, mokřady....), a ten zbytek obdělávat šetrnějším způsobem (malé stroje, koně a jiný dobytek), ale pak se dostaneme do situace, že v zemědělství bude muset dělat mnohem více lidí a potraviny budou několikanásobně dražší. Zkrátka, náš materiálně bohatý život je úzce spjat s obrovským nárůstem produktivity v zemědělství a obnovit krajinu tak, aby se v ní hospodařilo tzv. “udržitelně”, by z tohoto hlediska byl jednoznačný krok zpět.

A to je vlastně i pravý důvod toho, proč se řeší globální oteplování, namísto desertifikace. MEŘO, palmový tuk, solární panely, větrníky, elektromobily a spousta dalších věcí jsou monetizovatelné široké veřejnosti, ať už dobrovolně, nebo z donucení, ale nesáhne se nám na naše pohodlí (no, zatím ne, že...). Teorie, že mezi obsahem CO2 v atmosféře a nárůstem globální teploty je příčinná souvislost a že se nejedná o pouhou korelaci, je mnohem lépe komerčně využitelná než plamenné apely pánů Pokorného, Cílka a dalších, že bychom se měli začít chovat k naší krajině o dost slušněji a že je v našich českých silách začít klidně hned teď.

Měl bych pro pana Pokorného (samozřejmě, že jen z legrace) jeden takový návrh: Když už chodíte po hřebenech té Šumavy s tou nově obnovenou “tundrou” a lamentujete nad přehříváním vzduchu (namísto letních lesních 25 stupňů Celsia je tam tundrákovských 30 až 50), zkuste tam rozmístit měřící stanice. Z minulosti jsou určitě nějaká data (meteostanice z chladivých lesních palouků) a nyní naměřené teploty budou určitě vyšší. Což je podezření na globální oteplování a to si vyžaduje co? No další zkoumání, a k dalšímu zkoumání je třeba co? No přece granty. A hnedle bude lépe na duši, když člověka kromě slunce nad hlavou hřeje i něco pěkného v kapse....

No jo, pěkně mu radím, ale v tom článku vlastně píší, že on Jan Pokorný je ročník 1946.... Tak ten už ve svém věku kariéru honit nemusí a může si tak říkat pravdu, kde a jak chce. Sice je na to sám, pážete nemaje, sám burcuje lid, co jej stejně neposlouchá - ale i tak je to šťastný muž.......

Autor: Josef Košíček | neděle 8.9.2019 10:15 | karma článku: 15.27 | přečteno: 459x

Další články blogera

Josef Košíček

Důchodová reforma je jen průhledná hra s čísly

Až zestárneme my, Husákova děcka, důchodový systém bude brát o dno. A je zcela zbytečné pokoušet se to vyřešit účetními operacemi.

9.9.2019 v 18:19 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 468 | Diskuse

Josef Košíček

Šaroch není šáchor

A zjevně není ani jiná třtina, ochotná se jen tak klátit ve větru. Jaroslav Šaroch je státní zaměstnanec, už nějakou dobu, a už mu není třicet a těžko začne někde jinde jinou kariéru - a podle toho je třeba posuzovat jeho jednání.

6.9.2019 v 12:31 | Karma článku: 16.61 | Přečteno: 818 | Diskuse

Josef Košíček

Kam a proč odešli voliči ČSSD

Hlavní psychologický fígl kdysi dominantní populistické strany převzal a rozvinul Andrej Babiš. Je vůbec reálné, aby se socdem vrátili do hry?

19.8.2019 v 12:44 | Karma článku: 18.38 | Přečteno: 749 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Jiří Houfek

Vědci varují.

Původně jsem měl nadpis „Varuji před vědci, kteří varují“. Ale pak jsem se zarazil : Kdo jsi ty, abys zpochybňoval varování vědců?“.

22.9.2019 v 20:22 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jiří Tomáš

Několik poznámek ke klimatickému alarmismu

Plánovaných konců světa jsem už několik ve zdraví přežil. Jistě, dříve, ale spíš později nastane nějaký malér, který učiní Zemi neobyvatelnou, třeba až se Slunce změní v červeného obra a jsou i jiné možnosti.

22.9.2019 v 10:00 | Karma článku: 34.77 | Přečteno: 852 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Česká Greta poletí do Ameriky letadlem

Tak jsem se podívala na rozhovor s českou Gretou v Rozstřelu tady na idnes. Slečna je sympatická, určitě to myslí dobře. Ale opět mi potvrdila, že po téhle zelené cestě nikdy nepůjdu.

21.9.2019 v 7:44 | Karma článku: 40.73 | Přečteno: 1515 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - Pole se zmenší na max. 30 ha a skotu hrozí jatka

S těmi poli je to dobře. A ten skot? Co je na tom divného?, říkáte si. To už tak chodí, skot je na mléko a maso. Po přečtení tohohle si ale musíme položit otázku: Jak dlouho ještě? A hlavně - co potom?

20.9.2019 v 5:48 | Karma článku: 28.92 | Přečteno: 697 | Diskuse

Richard Peterka

I Babiš si někdy zaslouží pochvalu

Nejsem a nejspíš nikdy nebudu příznivcem či voličem Andreje Babiše. Ale teď mě potěšil, takže ho musím férově pochválit. Potvrdil, že není gretén (fanatický vyznavač Grety Thunbergové).

18.9.2019 v 8:46 | Karma článku: 36.68 | Přečteno: 1086 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 15.69 Průměrná čtenost 589

Právník, podnikatel, příslušník aktivní zálohy Armády ČR. Zajímají mne témata týkající se naší společnosti a jejich vliv na politiku a ekonomiku naší země.

Najdete na iDNES.cz