Třetí a čtvrtá vlna EET

Kolik desítek miliard navíc do státního rozpočtu přinesou další vlny EET? Budeme už konečně za vodou?

Tak je opět před volbami a Babiš se socany už zase hýří aktivitou, co a jak ještě vylepšit. Kromě legračních návrhů na důchodovou reformu ve stylu "dal děti-nedal děti" se rozhýbaly věci i na staré frontě "třetí a čtvrtá vlna EET". Propagandistický efekt první (restaurace) a druhé (maloobchod) vlny EET je již vyčpělý a je zapotřebí se zase trochu připomenout. Tentokrát konečně dojde na ty nafintěné kadeřnice a kradáky řemeslníky. Ministerstvo financí nás zásobuje informacemi o předpokladu velkého úspěchu uvedeného záměru, staří bojovníci proti EET vyhrožují apokalyptickou zkázou živnostenského stavu. Samozřejmě, každý vede propagandu určenou svým voličským skupinám - spoléhá se na to, že voliči si nepamatují takřka nic z minulosti, byť by to mělo být jen pár let zpět. Ovšem, je to sázka na jistotu, časem mnohokrát prověřená.

Nejprve tedy hospoda a obchod.....

Začnu tím, co o efektu EET soudím já: Pozitivní vliv na státní rozpočet je poměrně obtížné prokázat. V ekonomice probíhá příjmová/výdajová expanze, tržby a daňový výnos rostou slušným tempem i bez EET. V první vlně se zavedla EET u pohostinské činnosti, pozoroval jsem postupný nárůst cen v rozmezí cca 20 - 40%. Nemyslím si, že by nějaké podniky skončily zrovna kvůli EET (zkušenost z velkého města). Pokud bylo možné něco konkrétního pozorovat, tak to, že si živnostníci založili s.r.o., z důvodu změny způsobu optimalizace hospodářských výsledků (namísto krácení tržeb nyní používají jiné postupy, změnu formy podnikání zvolili z důvodou vyhnutí se riziku doměření daně, resp. pojistného za uplynulá období pomocí tzv. pomůcek ze strany státních orgánů). Ceny v restauracích rostou dynamicky dále, je zřetelné, že fondy nepřiznaných tržeb se v tomto sektoru razantně zmenšují a nezbývá, než platit zaměstnance oficiální mzdou (a za účelem pokrytí takto zvýšených nákladů navyšovat daňově přiznávanou marži). Zákazníků restaurací neubývá, protože jíst se musí, nadto je to společenská věc, kdo by chtěl trvale sedět jen před televizí s lahváčem v ruce a na oběd si do kanceláře nosit chleba s máslem v krabičce. Tedy, kromě trochy administrativy navíc a zvýšených nákladů pojistného za zaměstnance se v pohostinství se zavedením EET nic podstatného nezměnilo, resp. nepříznivý finanční dopad je plně kompenzován zdražením pro koncové zákazníky. - - - Co se týká maloobchodu, změnilo se ještě méně. Kdo má obchod, potřebuje mít ve věcech především pořádek, i před EET byla zcela nezbytná přesná evidence nákupu a prodeje. Krácení tržeb bylo možné snad tak u one-man-show obchůdků, protože majitel si svůj kvelb přece sám nerozkrade. Ve zbytku provozoven byla přísná evidence a reálné účetnictví i před zavedením EET. A pokud se zamyslíme nad tím, že přes 90% obvyklých maloobchodních tržeb je realizováno ve velkých prodejnách, kde byla dokonalá evidence všeho i před EET... není se čemu divit, že se nedaří pozitivní efekt EET na zvýšení daňových výnosů u maloobchodu jakkoliv exaktně prokázat. On totiž možná ani žádný není. Jistě, po zavedení EET bylo náhle možné vidět na malých městech spoustu uvolněných obchůdků nabízených k pronájmu. Jediné, o čem to svědčí, je to, že ekonomika předmětných živností byla i bez EET velmi na pováženou a EET byla poslední kapkou k tomu, aby si uvedení živnostníci našli zaměstnání, resp. (a to mnohem častěji) odešli do důchodu. Pokud tedy pozoruji nějaký efekt, tak ten, že se nízkomaržové maloobrátkové živnosti vyplatí zase o něco méně než dříve. Ovšem, toto by postupně nastalo i bez zavedení EET.

......a nyní živnostníci a svobodná povolání.

V dalších vlnách EET tak dojde na zbytek živnostníků (velmi zjednodušeně lze říci, že jde zejména o takové skupiny, kde cena produkce je tvořena především vykonanou službou a materiálový vstup je ve výsledné ceně zastoupen spíše okrajově). Jak slibuje ministerstvo financí, konečně se tak narovná podnikatelské prostředí. Něco na tom bude, já jsem za život potkal spoustu lidí, kterým povědomí o existenci individuí provádějících práce tzv. "bez dokladu" trvale ztrpčuje život. Takřka bez výjimky se jednalo o zaměstnance porovnávající jejich hodinovou odměnu (čistou mzdu, pojistné přece platí zaměstnavatel) s hodinovou odměnou účtovanou řemeslníkem. Samozřejmě ten rozdíl byl vždy do očí bijící, stěží tedy může jít o něco jiného než zlodějnu, zvlášť když je to bez dokladu, z toho by jednomu fakt praskla žilka. A těmto nepravostem tak nyní bude učiněna přítrž. A dokonce to lze vyčíslit, jak moc se nám ti povedení řemeslníčci obohacovali na účet veřejných rozpočtů. Jako příklad vezměme nějakou údržbu v domácnosti (třeba pravidelná servisní prohlídka plynového kotle), která by za normálních okolností (všechny daně placeny) stála 1.210,- Kč. Pro zjednodušení se jedná čistě o práci, bez materiálových vstupů. Práce za 1.000,- Kč, DPH je 210,- Kč. První zkrácení je, že služba bude účtována tzv. "bez daně". Tj. nebude vystaven daňový doklad, DPH se nevybere a tedy neodvede (ostatně zákazník doklad nijak nutně nepotřebuje, k čemu také, jako fyzická osoba nepodnikatel...). Další zkrácení je v tom, že těch zbylých 1.000,- Kč vůbec neprojde účetnictvím. Při normálním zdanění a postižení sazbou pojistného by šlo (pohybujeme-li se v pásmu do max. vyměřovacích základů pojistného a není uplatňován výdajový paušál) o 150,- Kč na dani z příjmů (15% sazba z 1.000,- Kč), 146,- Kč na sociálním a 67,50 Kč na zdravotním pojištění (sazba 29,2% a 13,5% z vyměřovacího základu ve výši 50% příjmů, tj. zde z 500,- Kč), tedy úhrnem na dani a pojistném o 363,50 Kč zkrácení výnosu do veřejných rozpočtů. Takže shrnuto, nevystavením dokladu náš zloděj-řemeslník změnil poměr "636,50 Kč řemeslník 573,50 Kč stát" na poměr "1.210,- Kč řemeslník 0,- Kč stát. - - - Tak a tyto podvodné praktiky se teď konečně zarazí, řemeslník bude muset vždy vystavit doklad a peníze do rozpočtu se jen posypou a na spravedlivé důchody bude a na důstojné platy učitelům a lékařům právě tak! - - - No tak to tedy určitě, zrovna tohle je ta zlatá žíla státního rozpočtu. Ve skutečnosti se věci mají tak, že při placení je nastolena otázka: Chcete to s dokladem za 1.210,- Kč, nebo bez dokladu za 800,- Kč (nebo 700,- Kč či 1.000,- Kč - podle situace a známosti mezi lidmi). Odpověď je myslím jasná, zde je 700,- Kč a těšilo mne, uvidíme se zase příště, však číslo na vás přece mám už od předminule! - - - Nějak mi nepřipadne, že zavedení EET naruší shora uvedený zúčtovací vztah mezi lidmi. Popsanou transakcí (placení bez EET) něco málo navíc vydělá řemeslník (desetikoruny až stokoruny), ale hlavní úspora je na straně zákazníka (třeba i 500,- Kč, tj. přes 40% z ceny). Za těch 500,- Kč má zákazník platící v režimu EET navíc ke službě pouhou účtenku (řemeslník je na svém). Kdo je tedy motivován ke zkrácení výnosů rozpočtu? Především zákazník to je, on potřebuje údržbu kotle a on rád ušetří, řemeslníkovi je víceméně jedno, jestli si dá 700,- Kč přímo do kapsy anebo 1.210,- Kč zaúčtuje a provede povinné odvody a těch 636,50 Kč bude mít jako oficiální příjem.

Konečně spravedlnost!

Hlavní dělící linie tak zůstane víceméně stejná jako dříve - je to otázka pro řemeslníka, totiž, je tenhle zákazník potenciální potížista, nebo ne? Se zavedením EET je rejstřík způsobů, jak mohou potížisté škodit, o něco bohatší. Z pohledu řemeslníka to má snadné řešení - kdokoliv vypadá jako potenciální potížista, tak to má s dokladem za 1.210,- Kč a záruku dle občanského zákoníku, kdo je spolehlivý známý anebo má spolehlivou referenci, tak to má za 700,- Kč bez dokladu (a za kvalitu ručím svým jménem a kdyby něco, tak máte na mne telefon - volejte). A konec řemeslnické analýzy, takhle snadné to celé je. - - - Skutečně lze za této situace po zavedení EET očekávat nějaké navýšení výnosů z daní a pojistného? Možná ano, ale budou to zejména peníze chronických potížistů a udavačů. A pak že neexistuje spravedlnost! Vždyť zde je servírovaná přímo Babišem a socany! - - - Ale teď vážně. V byznysu existuje zkušenost, že dříve nebo později se firemní činnosti (a zaměstnanci a kapitálové alokace atd.) diferencují podle pravidla: 80% výnosů pramení z 20% činností (a nákladů), zbývajících 20% výnosů pramení ze zbývajících 80% činností (a nákladů).  Podnikatel s vůlí podnikat i nadále musí rozvíjet první skupinu a tu druhou potlačovat. Zkuste hádat, kam patří celá EET, ať již jde o jakoukoliv vlnu jejího zavádění. Asi o tom nebude sporu, že. A já, protože si pamatuji některé věci i pár měsíců zpět, si v této souvislosti vzpomínám na jednoho dnes už politika, co sliboval, že povede stát jako firmu..... No tak jsme se holt zase spletli, no.